Čtvrtek 29. září 2022, svátek má Michal
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 29. září 2022 Michal

Prázdninová reforma školství aneb MŠMT vykazuje činnost

14. 07. 2020 8:08:06
V našich krajích je tradičním zvykem odvolávat ministra školství buď po naprosto zpackaném pokusu o reformu nebo proto, že se o žádnou reformu ani nepokusil. Čest a sláva patří jen dávno zesnulým výjimkám.

Kdysi na fakultě (1973) patřil mezi naše značně exotické přednášející bývalý ministr školství profesor František Kahuda. Jeho vystupování bylo sice naprosto apolitické, ale natolik odborné a „akademické“, že v nás nemohlo zanechat sebemenších stop.

Do politiky se nám jej podařilo vtáhnout pouze jednou, kdy stručně odpověděl na otázku, proč skončil ve funkci ministra (1954–1963): „Protože jsem odmítal další reformy školství.“

Vcelku logicky následoval další dotaz, proč musel odejít jeho nástupce (Čestmír Císař 1963–1965): „Protože se pokoušel o reformu školství.“

V době budování „rozvinutého socialismu“ měly obě odpovědi svoji logiku; že není naše školství v té úplně nejlepší kondici jsme viděli. Ale zároveň i ti nejhlasitější kritici věděli, že se toho dá nejrůznějšími reformami ještě dost pokazit. Nepříliš agresivní ideologický „vlk“ tak dostával svoji dávku potravy v podobě povinných výchovně-vzdělávacích (čti propagandistických) cílů ve výuce a vzdělávací „koza“ se při životě udržovala nezasahováním do mírně historického obsahu učiva, neboť jediný pokus v sedmdesátých letech (množinová výuka matematiky) nás dostatečně poučil.

Učitelstvo sice občas prskalo, ale všichni se v tom naučili „chodit“ a školský systém fungoval navzdory všudypřítomné ideologii docela obstojně. Základní škola opravdu poskytovala základní vzdělání (za vydatné pomoci až podezřele dobře fungujícího speciálního školství), učňovské školství nebylo zatíženo v praxi nevyužitelnými balastními všeobecně vzdělávacími předměty a maturita byla stále ještě dokladem o nabytém vzdělání, nikoli pouhým potvrzením doby strávené ve školních lavicích. Drobet „vyčichlé“ pasáže v osnovách patřily tak nějak k folklóru a většina kantorů se s tím uměla zdárně vypořádat. Ani jednotné učebnice (některé) nepůsobily zrovna nadčasově, ale většina z nich by se dala bez potíží použít i dnes – čistě propagandistických blábolů obsahovaly minimum.

Dá se říct, že mezi kantory i věci znalými teoretiky v roce 1990 vcelku panovala shoda v tom, co je třeba zachovat, co odstranit a co změnit. Ale to by nesměli nastoupit velice halasní „takyodborníci“, kteří oč měli méně znalostí o fungování škol, o to měli jasněji ideově. Nedalo jim moc práce přesvědčit politiky, že současné školství je dílo arcilotra Nejedlého, byť se ve skutečnosti z reforem padesátých let už nedochovalo téměř nic.

Pod heslem „demokratizace“ iniciovali vznik nových vzdělávacích zařízení, pro něž je název škola pouhý eufemismus. Fungující státní části maturit se musela rychle zrušit, protože se jevila pro dost velkou část populace nezvladatelnou a v rámci „práva na vzdělání“ má přece na maturitní vysvědčení nárok každý! Nezapomnělo se ani na nedemokratické (protože závazné) školní osnovy, které byly nahrazeny rozplizlým a mnohomluvným tzv. rámcovým vzdělávacím plánem, výcuc z nějž škola pak každoročně oprašuje pod názvem „školní vzdělávací plán“. A hlavně se do penza doporučeného učiva přihodilo vše, co bude zcela určitě potřebné někdy v následujícím století. Že tohle nikdy nelze splnit nikoho netrápilo, jen (pro jistotu) termíny „znalosti“ a „vědomosti“ kdosi zlomyslně nechal nahradit výrazem „kompetence“.

Letos neplánovitě došlo „na lámání chleba“. Školská vrchnost se plácá po zádech, jak byla zvládnuta distanční výuka, ale kantoři už tuší, že to zas tak slavné není. Že prvního září budou muset začít tam, kde desátého března skončili. I ten největší didaktický optimista totiž neshledal současné učebnice k samostudiu pro děti moc použitelné, neboť při jejich vydávání a schvalování zjevně hrají roli i „jiné vlivy“. A málokterá škola je ochotna v této chvíli přiznat, že přes veškerou snahu se některé předměty staly naprostou „popelkou“, na kterou se po dobu distanční výuky nedostalo. Stále se diskutuje o formě výuky, ale nikdo se neodváží zpochybnit obsah.

Patnáct let (spíše déle) polemizujeme o formě maturitních a přijímacích testů. Ve věci obsahu našlapujeme velice opatrně. Za přijímací testy na střední školy by se nestyděla žádná všeobecně vzdělávací škola před padesáti lety. Ale že jsou obsahově zcela bezcenné pro odborné vzdělávání se říkat moc nesmí. Stejně jako to, že 60 % didaktických maturitních testů je z obsahu učiva základní školy. Dštíme hromy a blesky na Scio s Cermatem – ale oni jen plní zadání!

Vítězoslavně jsme zrušili povinnou maturitu z matematiky. Jen už (preventivně) neříkáme, že jsme tím zrušili i povinnou maturitu z cizího jazyka. Ona si totiž tu nešťastnou matematiku volí absolutní většina „propadlíků“ jen kvůli tomu, že cizí jazyk je pro ně zlem ještě daleko horším.

Deset let víme, že je nezbytně nutné zcela přepracovat rámcové vzdělávací plány tak, aby „základní škola“ učila opravdu pouze základní učivo stravitelné bez větších potíží pro naprostou většinu "běžných" žáků – inkludované duševně alternativní chudinky prominou. Zajisté je bohulibé zařadit do učiva vše, o čem se domníváme, že budou dnešní studenti potřebovat za padesát let. Ale hlavně tam musí být to, co potřebují a uplatní už zítra!

Papír v plánování snese všechno. Odpřednášet lze také všechno – jen mezi „odpřednášeným“, „osvojeným“ a „reálně potřebným“ nesmí být rozdíl.

Ale vraťme se k úvodu. Současného ministra (stejně jako všechny jeho předchůdce) dostihla nutnost konečně vyvinout „jakousi“ činnost. Pokud možno nic moc neměnit, nejít s nikým do konfliktů, jen projevit maximum snahy – hlavně přežít! Tedy žádné převratné změny (to by v parlamentu po zkušenostech s inkluzí neprošlo), žádná reforma (při vší úctě k zaměstnancům MŠMT raději ne), žádná metodika pro případ dalšího koronaviru (slíbit se dá, ale ti, kteří by ji uměli rychle a dobře připravit, zjevně nepatří mezi vyvolené). Byl tedy zvolen pojem „Strategie 2030+“, což nikoho nerozčílí.

Předpokládám, že většina z vás tento materiál nestudovala. Tak jen pro informaci:

SC1 - Zaměřit vzdělávání více na získání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život (garant Radko Sáblík)

SC2 - Snížit vzdělanostní nerovnosti a zvýšit spravedlnost v přístupu ke vzdělání (garant Daniel Prokop)

SL1 - proměna obsahu a způsobu vzdělávání

SL2 - podpora učitelů, ředitelů a dalších pracovníků ve vzdělávání (garantka Iva Stuchlíková)

SL3 - zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce (garant Arnošt Veselý)

SL4 - zvýšení financování a zajištění jeho stability (garant Jakub Fischer)

Bližší studium tohoto veledíla nedoporučuji – to už by vás rozčílit mohlo! Jen si závěrem dovolím kontrolní otázku: Opravdu se domníváte, že akademická debata k těmto tématům a případné přijetí závěrů k tomu, co „možná“ a „někdy“ za „X“ let nastane, je pro školství v roce 2020 nejdůležitější?

Autor: Vladimír Aim | úterý 14.7.2020 8:08 | karma článku: 15.58 | přečteno: 292x

Další články blogera

Vladimír Aim

Virtuální děti ve skutečné škole nebo naopak?

Jako bývalý kantor nevycházím z údivu nad tím, jakou má školská vrchnost představu o dětech, kantorech i o tom, jak vypadá reálná škola v roce 2020 a přestávám si být jist tím, že je Karmelitská na této planetě.

26.5.2020 v 14:28 | Karma článku: 20.57 | Přečteno: 558 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tadeáš Firla

Paradox 28. září 2022

Byl to den plný aktivit. Událo se několik zajímavých akcí. Některé mrazily krev v žilách, jiné vyzařovaly pokojem a vděčností. Při udělování medailí v Senátu jsem ukápnul slzičku. Věřím, že se nerozhoduje, kam budeme směřovat dál.

28.9.2022 v 23:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 16 | Diskuse

Luděk Mazurek

Veřejná novinářská štvanice, kriminalizace a ostouzení lidí jako v komunismu 50. let!

Právo demonstrovat a vyjadřovat veřejně své názory patří neoddělitelně k demokracii. Avšak kriminalizování a veřejné ostouzení demonstrujících lidí s otevřenou výzvou k jejich zavírání - to patří do fašismu a komunismu!

28.9.2022 v 20:33 | Karma článku: 33.11 | Přečteno: 569 | Diskuse

Irena Fuchsová

Holt asi nejsme v Kolíně populární

To řekl po letošních komunálních volbách Martin Smetana, lídr kolínské kandidátky Společně ODS a TOP 09 a pokračoval: „Neuspěli jsme. Nepočítali jsme s tím, ale byli jsme připraveni, že to tak může dopadnout."

28.9.2022 v 18:52 | Karma článku: 15.60 | Přečteno: 383 | Diskuse

Oldřich Mladý

Nová aristokracie SOBĚ!

Ráno jsem si dal kávu a k ní porci (ne)návisti. Kromě obvyklé dávky mně padl do oka článek ve kterém se píše, že Ministerstvo životního prostředí hodlá dotovat nákupy elektromobilů a tím podporovat růst trhů a nákupy.

28.9.2022 v 17:49 | Karma článku: 26.33 | Přečteno: 607 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak se Lipavský nažral a týmy NHL zůstaly celé

Tak ruské hokejisty v pražských zápasech týmů NHL přece jen uvidíme, protože ti nejspíše na Ukrajinu v rámci částečné mobilizace povoláni nebudou

28.9.2022 v 16:30 | Karma článku: 17.33 | Přečteno: 259 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2107

Nechci suplovat Jirotkovu "Kancelář pro uvádění zpráv na pravou míru", ale některé "informace" a názory jsou opravdu podivuhodné a pouhé žbrblání u piva nic neřeší. Což ještě neznamená, že jsem získal celoplanetární patent na neomylnost.

Najdete na iDNES.cz